V Trnavě se bojovalo o semifinále, některé hráčky druhé zápasy nezvládly a bylo nad jejich síly vyhrát po druhé v jednom dni. Nejdříve od jedenácti hrála Kužmová-Vondroušová 4-6 6-3 7-6, souběžně se hrálo na kurtě jedna polské derby Kania-Linette 7-5 2-6 7-6. Oba zápasy se hrály přes dvě hodiny. Kužmová nakonec dala třináct es za zápas, Polka Kania vyhrála zápas, ale na uhrané body prohrála 103:111.
Do semifinále jde Kateřina Siniaková-Kristýna Plíšková 6-1 5-7 7-6
Napínavý zápas až do konce. V prvním setu se Kristýně první servis moc nedařil a Katka si pohlídala vedení na 6-1. Ve druhém setu mohla jít Katka dále do vedení 2-0, ale nepodařilo se jí game vyhrát a Kristýna se začala zlepšovat na podání, vedla 3-5, Katka ještě dotáhla 5-5, ale set patřil Kristýně. Ve třetím se vydařil vstup Kristýně na 0-3, Katka srovnala na 3-3 a obě holky si držely podání do tiebreaku, kde byla jistější Katka.
V dalších zápasech už dopolední vítězky nenašly síly na další vítězství. Polka Kania odevzdala zápas Diyas 1-6 1-6 a Kužmová bojovala se Šrámkovou 3-6 4-6. Sevastová- Eguchi 6-0 6-3.
Vzpomněl jsem si na příběh, který se odehrál před třinácti lety. V Trnavě má svoji tenisovou školičku Slovenský trenér Daniel Čálik, který jezdí s reprezentací do 14 let dodnes. Tenkrát v roce 2003 jsme se potkali poprvé v Istanbulu při Winter Cupu a při cestě zpět jsme zažili šílenosti s pistolemi na letišti. O čtvrt roku později jsme přicestovali do Trnavy s Janou Strniskovou na přátelské utkání Slovensko-Česko do 12 let. V našem výběru děvčat tenkrát byly obě ségry Kristýna a Karolína Plíškovy a další děvčata, které dnes možná hrají tenis, někde na univerzitě, nebo nehrají vůbec. Tenkrát si - tak a tady jsem přestal psát dopoledne, protože mě při psaní pořád někdo vyrušoval zprávami a pak už byl zápas. Pokračuji níže.
Tenkrát si Kristýna zapomněla tenisové boty a když jsme přijížděli do Trnavy, tak jsem měl několik zpráv od maminky holek, že ji polilo ledové horko, když přišla domů a u viděla Tyndy boty v předsíni. Nakonec jsme to vyřešili tak, že Karolína hrála první, po zápase vyzula boty a šla hrát Kristýna. Tak jen taková vsuvka z Trnavy.
Vzpomněl jsem si na příběh, který se odehrál před třinácti lety. V Trnavě má svoji tenisovou školičku Slovenský trenér Daniel Čálik, který jezdí s reprezentací do 14 let dodnes. Tenkrát v roce 2003 jsme se potkali poprvé v Istanbulu při Winter Cupu a při cestě zpět jsme zažili šílenosti s pistolemi na letišti. O čtvrt roku později jsme přicestovali do Trnavy s Janou Strniskovou na přátelské utkání Slovensko-Česko do 12 let. V našem výběru děvčat tenkrát byly obě ségry Kristýna a Karolína Plíškovy a další děvčata, které dnes možná hrají tenis, někde na univerzitě, nebo nehrají vůbec. Tenkrát si - tak a tady jsem přestal psát dopoledne, protože mě při psaní pořád někdo vyrušoval zprávami a pak už byl zápas. Pokračuji níže.
Tenkrát si Kristýna zapomněla tenisové boty a když jsme přijížděli do Trnavy, tak jsem měl několik zpráv od maminky holek, že ji polilo ledové horko, když přišla domů a u viděla Tyndy boty v předsíni. Nakonec jsme to vyřešili tak, že Karolína hrála první, po zápase vyzula boty a šla hrát Kristýna. Tak jen taková vsuvka z Trnavy.
No comments:
Post a Comment