Porážka je vždy hořká ve finále turnaje. Stejně tak to píše
Judy Murray ve své knize Cesta k vítězství, která vyjde v dubnu. Po
prohraném finále už vás nikdo nečeká, jste na turnaji sami, kdežto vítěz má
důvod slavit. Když prohrajte v průběhu turnaje, tak turnaj stále
běží, hráči jsou v areálu a vy opouštíte turnaj, že příště chcete být ještě lepší.
Často prohrané finále smaže celý týden, kdy hrajete
dobře. Hráčky nechtějí prohrávat finále.
Kristýna Lavičková hrála dobře celý
týden a na to nesmí zapomenout hlavně znovu v příštím týdnu. Sice ve finále tahala za
kratší konec, nevzdala se, kdy prohrávala 3-6 2-4 a přesto si v zápase vynutila
třetí set. Bojovala a prohrála se vztyčenou hlavou, ale aby uspěla v příštím
zápase proti Číňance Bain, tak musí zapracovat na detailech a v zlomových
situacích více spoléhat na sebe. Přesto ji gratuluji, ještě týden před tímto
turnajem prohrála v Litvě v prvním kole 1-6 0-6 a ob týden postoupila
do finále v Bangkoku v kategorii ITF 1. Gratuluji ji!
Andrew Paulson a
Holger Runne (DAN) vybojovali finále ve čtyřhře. V boji o titul podlehli
australskému páru. Aussies byli hodně sehraný, čtyřhru hráli hodně zkušeně,
přesto naši hráči dovedli zápas do supertiebreaku. Taky gratuluji Andymu a jeho spoluhráči.
Sobotní odpoledne trávíme před další cestou do Malajsie
volnem. Vyrážíme do centra Bangkoku a pronajímáme si loďku, která nás proveze
po řece a kanálech Bangkoku. V nich dokonce plavou hadi a krokodýli. Večer
se vracíme na hotel a jdeme balit. V neděli v šest ráno odjíždíme
taxíkem na letiště, směr Kuching v Malajsii.
No comments:
Post a Comment