Ještě bych se vrátil k poslednímu mému turnaji v Litvě než se zaměřím na Indian Wells. Po dlouhých čtyřech letech jsem se vrátil na juniorský okruh ITF a to díky Kristýně Lavičkové, která startovala v hlavním poli. Hned na úvod je, ale nutné dodat, že na takových turnajích musíte startovat fit a zdraví, k tomu dobře připravený. Kristýna se určitě ze situace poučí a ví do budoucna, že zranění se nesmí podceňovat a je lépe ho vyléčit až do úplného dokonce.
Určitě turnaj v Litvě není špatnou volbou, ale musí se počítat, že hráčské pole bude z většiny ruské, nebo příbuzné národnosti a od toho se odvíjí, co můžete očekávat. Ruská bojovnost, zarputilost a častější řešení sporných míčů ve váš neprospěch. Na to je potřeba se nutně obrnit nutnou dávkou trpělivost a nesložit se hned při prvním sporném momentu, kor když se hraje turnaj v hale, kde míč nezanechává stopy a rozhodčí okolo kurtu, přeci jenom s jistou dávkou arogance radši mluví rusky. Rychlý povrch s klouzavým odskokem přeje rychlým výměnám.
V hale je teplo, hraje se na čtyřech kurtech, což je z mého pohledu luxus. V hale chybí fitness, nebo alespoň místnost na protažení, ale v dlouhých chodbách se dá alespoň rozběhat a někdo v rohu rozcvičit.
V Litvě jsme nakonec pobyli krátce. Jak už bylo zmíněno v úvodu, Krista hrála se zraněním a po dvouhře odstoupila ze čtyřhry pro potíže stehenního přitahovače s kterým se trápí dodnes, což jsou skoro tři týdny po turnaji.
No comments:
Post a Comment