Cestovní peklo do Indian Wells

V pondělí se začíná hrát kvalifikace turnaje, který se hraje uprostřed pouště. Při včerejším tréninku byl takový vítr, že okolní skály, které obklopují celou oblast byly zakrytý mraky z písku, který létal vzduchem. Areál je nádherný, dostatečně veliký a hráči a hráčky se v něm musí cítit dobře. Přidám páre fotek z areálu. Zajímavější je, jak jsme sem cestovali. Já poprvé vzal sebou svoji rodinu, protože další měsíc bez z ní, je už tak dost náročné a s výhledem na další cesty, které budou trvat přes měsíc, bych pak šidil o čas svoji dceru a to bych nechtěl.

Dal jsem si ještě pár úkolů, které bych chtěl po večerech dodělat. Ať to jsou články na webu Sparty, kde chybí výsledky za leden, únor,  zamyšlení nad Winter Cupu do 14 let, který jsem měl možnost sledovat v Rakovníku, potěšila mě výhra Kristýny Lavičkové na HMČR, i když patří ke špičce i v Evropě, tak se republiky nevyhnula  a věřím, že tohle hráče posiluje, programy turnajů, ale i dočíst konečně knihu, nebo časopisy Forbes, které vozím pokaždé sebou. Dobře se čtou a libí se mi pohled na Česko, ale i podpora českých výrobků, produktů a firem. Ještě mám jeden úkol otestovat boty Nitro Pro pro Head.

Minulé úterý jsme letěli do  Palm Springs, a použili jsme letenky, které nám zbyli z loňského Stanfordu, kam jsme kvůli zranění Kateřiny neletěli. Měli jsme mít dva přestupy s KLM v Amstedamu a v San Franciscu a přistát v Palm Springs. Řada hráček létá jen do Los Angeles a pak to dojedou autem. Cesta trvá 3-5 hodin podle trafiku v LA. My spíše upřednostňuje lety v alianci Sky Team, kde máme možnosti mít více zavazadel, nebo upgrady do bussiness třídy. Ale vždy samozřejmě rozhoduje cena letenky. Bohužel v San Franciscu díky imigrační kontrole jsme nestihli spoj do Palm Springs a začalo cestovní peklo. Kontroly jsou v USA vždy nevyzpytatelné zvláště jejich délka. Měli jsme smůlu, že náš čas přistálo více letadel a fronta byla na dvě hodinky. 

Další letadlo nám frnklo jak v těch filmech před nosem, když jsem dobíhali ke gatu, tak letadlo už rolovalo na ranvej. Prostě smůla. Další smůla byla, že blbec od Aljaska Aerolines, nás poslal ven z terminálů do kanceláře KLM si změnit letenky, ale žádná kancelář na letišti KLM není. V tu chvíli jsme se ocitli s propadlýma letenkami bez potvrzení o našem zpoždění venku před terminálem, bez kanceláře KLM. Dvě hodiny na drátě mizerného telefonu a vysvětlování co se stalo, nám Delta vystavila nové letenky přes Salt Lake City a mohli jsme být aspoň rádi, že vůbec doletíme. Zádrhel byl, že nikdo nevěděl, kde skončily naše zavazadla a bez toho nás nechtěli pustit do dalších dvou letů. Když se to nakonec vyřešilo, tak čtyři už byly tou dobou v Palm Springs a další dva letěly s námi přes SLC. Po 28 hodinách jsme byli na místě a to půl hodiny před půlnocí, místo ve čtyři odpoledne. Nejvíce cestu odnesla naše malá, která nastydla z klimatizace a další dny měla teploty přes 38.

Tak ne, fotky areálu přidám do nového článku. Ještě mě napadla otázka čím létat. Na světě jsou tři obrovské letecké aliance, které sdružují letecké společnosti a mezi sebou můžete čerpat výhody při sběru leteckých mílí. Každá aliance má dvě tři obrovské společnosti a pak zbytek jsou malé. My máme členství ve všech třech SKY TEAM, STAR ALLIANCE, ONE WORLD. Pouze z mého zkušenosti je lepší být členem u některé evropské, protože si snáze pak vybíráte bonusové letenky. Více preferujeme SKY TEAM a karty od KLM, mají jednu výhodu, nemažou vám míle jako poplatek v členství pokud letíte alespoň jednou za 16 měsíců. Lufthansa maže každý rok míle z karty a dělá to i British Airways.

Další dny už trénujeme. Pokračování zítra. Indian Wells - v překladu znamená indiánské studny!!