Soustředění ve Španělsku

Hned na úvod musím říct, že mě Anna Vrbenská dnes  udělala radost. Hned na úvod kvalifikace dostala těžký los. V kvalifikaci 1.kola vyhrála po třech hodinách nad nepříjemnou Španělkou Julia Payola (98´) 4:6 6:3 6:3. Když se podívám, jaký jsou v kvalifikaci okolo Španělky “selky”, tak si Anna dneska mákla. Payola hrála vloni finále v Tarbes u14 a patřila mezi top 10 na Tennis Europe do 14 let. Anna hrála hodně pasivně první set a Payola hrála jednoduchou kombinaci po celý zápas, která se stávala v průběhu zápasu čím dál tím monotónější, slabý backhand obíhaný forhandem inside out, ale bez finálního zrychlení a když přišla lajna, tak pomalá.

Anna ve druhém setu zabrala a jakoby slyšela, že hrát v kurtě je rychlejší a získávala převahu. Najednou útočila, řídila tempo hry, sice jí malinko docházely síly ke konci druhého setu, čeho si všimla i podle jejího pohybu Nastiya. Ve třetím setu s novými míči, přišel obrat za stavu 1:2 na 3:3 a pak dva důležité gamy otočené  z 0:40 a z 15:40 poslaly  Annu do vedení 5:3 a Payolu do kolen, kdy poslední game už rezignovaně vypustila. Anna je “vržená” do španělského “pekla” kvalifikace, kterým se snaží postoupit do hlavní soutěže a zítra jí čekají dva zápasy o postup.

Ve čtvrtek jsme dorazili na pravidelné lince Praha- Barcelona a vlakem dvě hodiny do Benicarla, kde několik dní trénujeme na antuce a spojíme to se zápasy na turnajích ITF 3 a ITF 1. Hlavně zápasy kvůli kterým jsme tady,  k tomu nám turnaje s hospitality pokryjí částečné náklady. Čtvrtek na cestě nebyl tak jednoduchý, jelikož místní velikonoční svátky vyprodaly vlaky a my jsme museli tři hodiny čekat na vlak.

Už před dvěma týdny jsme zvolili podobnou přípravu v Umagu a tak od 13.března hrajeme venku na antuce. Já tak mám větší příležitost vynahradit holkám čas, který mi na Spartě “chybí” častými výjezdy s Katkou Siniakovou. Hodně času věnuji na rozhovory, rozbory úderů, taktiku a strategií při zápasech a hlavně zde máme zápasy, které v programu Dartfish můžeme rozebrat. K tomu se na Spartě nedostávám, tak ten čas mám zde  ideální.

V pátek trénujeme dvakrát po dvou hodinách. Dopoledne trénink úderů a odpoledne už jen body. Velký důraz kladu na body, často jsou holky "hozený" jen do bodů, ale tam vznikají herní situace, které je potřeba zažít. Taky je nechávám "vést" tréninky, aby si vše řídily samy. Nesmí se to s tou péčí tolik přehánět.

Už v Chorvatsku se mi líbilo, že konečně se stal u děvčat expander součástí jak před tréninkem, tak po tréninku. V sobotu dvakrát po hodině a půl a holky si daly proti sobě sety odpoledne. Anna a Nina zamířily na sign in do kvalifikace a podle předpokladu se Nina posunula do hlavní soutěže. Je hodně větrno, tak na závěr hrají holky proti mě na síti a končíme winnery a dobíhání kraťasů, které se mi zdá “mizerné”, hlavně to dohrávání po něm.

Večer Ice Bath v podobě ledového moře, kam jsme všichni vlezli na pár minut, na regeneraci ideální. Moře máme hned u hotelu, kde máme half board, ale je zde jedna nevýhoda, klub je z hotelu 15 minut autem. Holky šly dělat ještě kondici a já vyběhl na své “El Classico” 6km.

Neděli už víte. Posun času, tak se holky trochu prospaly a přijely za námi po jedenácté hodině. Odpoledne si “daly” dvě hodiny body . S Ninou hrála Rumunka Rosca, která je druhá nasazená. Nina tomu nevěřila, tak jsem jí připomněl, že Rosca hrála ve Wimbledonu čtyřhru s Bárou Krejčíkovou.

Hodně fouká vítr a kurty jsou vyfoukané bez antuky. Často sleduji počasí a podle toho řídím tréninky, někdy hrajeme hodně , když je potřeba a nebude se hrát třeba za pár dní. Pořád je lepší mít hodně nahráno. Na začátku jsem záměrně nenapsal kdo tady je. Anna Vrbenská, Nina Holanová, Simona Heinová a Nastiya Komardina.